Židovská obec Ostrava

ŽOO zajišťuje zejména náboženský a kulturní život svých členů a jejich sociální potřeby. V okruhu své působnosti pečuje o kulturní a náboženské památky (synagogy, hřbitovy, muzea, památníky apod.), pokud o ně nepečuje FŽO. ŽOO v rámci svých možností podporuje vzdělávání svých členů v židovských tradicích a přispívá k všeobecnému vzdělání o judaismu a židovské historii, zejména při práci s mládeží. ŽOO aktivně vystupuje proti všem projevům antisemitismu, rasismu, xenofobie, nacismu, fašismu, proti jakékoliv diskriminaci a chrání památku židovských obětí šoa. ŽOO může podporovat a účastnit se činnosti jiných organizací a institucí.

 Z historického pohledu byla Ostrava v období první republiky důležitým centrem mnoha židovských

organizací a žilo zde téměř dvanáct tisíc židovských obyvatel (dle sčítání lidu z roku

1939, z 132 000 obyvatel Ostravy bylo téměř 9 % Židů), kteří se velkou měrou podíleli

na jejím hospodářském a kulturním rozvoji. Během 2. světové války však osm tisíc

ostravských Židů zahynulo v koncentračních táborech a do města se vrátilo pouze

kolem 250 přeživších, z nichž většina po válce emigrovala do Izraele. V současnosti má

ŽO v Ostravě kolem 100 členů, nejpočetněji je zastoupena především nejstarší a druhá

(po válce narozená) generace.

Členství v obci se podle platných stanov zakládá buď na doloženém právu návratu, nebo

na konverzi. K ostravské židovské obci patří okresy Frýdek Místek, Karviná, Nový

Jičín, Opava a Ostrava. V letošním roce (2015) ŽO Ostrava oslavila 140. výročí svého

vzniku.

Vzhledem k tomu, že všechny zdejší synagogy byly v roce 1939 nacisty vypáleny, obec

disponuje pouze modlitebnou v Tovární ulici, kde se také nachází její sídlo. Bohoslužby

probíhají nepravidelně, vzhledem k tomu, že obec nemá stálého kantora. Oslavy

nejdůležitějších židovských svátků se z důvodu nedostatku místa v modlitebně konají

většinou v prostorách hotelu Harmony a svátek Sukot pak společně slaví s přáteli

z občanského sdružení Krnovská synagoga v suce v Krnově [Židovská obec Ostrava:

výroční zpráva za rok 2013, 2014, s. 7].

V novodobé historii se zde oslavy brit mila15, bar/bat micva16 nebo svatby doposud

nekonaly. Vzhledem k tomu, že ostravská židovská komunita je poměrně malá, nebylo

by pro ni rentabilní provozovat vlastní košer jídelnu. Na šabatových večeřích a

obdobných příležitostech se dodržuje oddělování masitých a mléčných pokrmů.

Péči o židovské seniory a zdravotně postižené v Ostravě a jejích příměstských částech

zajišťuje Agentura domácí péče TIKVAH, která je od 1. 1. 2004 střediskem ŽO

v Ostravě. Služba je poskytována terénní formou v domácím prostředí uživatelů

[Židovská obec v Ostravě, O agentuře].

K informovanosti přispívá mj. i zpravodaj "Kochav Kachol", který je nyní rozesílán

členům obce elektronicky nebo poštou. Poté, co budou zrekonstruovány webové stránky

obce, bude opět veřejně přístupný.

Ze strany členů obce je nevětší zájem o kulturní aktivity - přednášky, koncerty, výstavy

a zřejmě nejoblíbenější jsou výlety na místa spojená s židovskou historií, ale i další

zajímavé destinace (Mikulov, Luhačovice, Opava, Lysá Hora, Krnov, Holešov atd.).

Kulturní akce pořádané ŽO Ostrava jsou přístupné veřejnosti, což přispívá k udržování

dobrých vztahů s místním obyvatelstvem.

Povědomí o židovské kultuře napomáhají šířit zejména akce pořádané ve spolupráci

s jinými církvemi. Letos (2015) proběhl již IV. ročník festivalu křesťansko-židovského

dialogu nazvaný TemplFest, v jehož rámci se na několika místech Ostravy uskutečnily

přednášky významných osobností (např. rabína Efraima Karola Sidona nebo profesora

Jana Sokola), filmová projekce či mnoho tanečních a hudebních vystoupení. Součásti

festivalu byla tryzna při příležitosti dne památky obětí šoa - "Jom ha-šoa" v obřadní

síni Nového židovského hřbitova a také "Mše svatá s modlitbou za Svatou Zemi"

v tamním kostele sv. Václava.

Židovská obec také ve spolupráci s ostravským Domem knihy Librex každoročně

připojuje k oslavám Evropského dne židovské kultury [Židovská obec Ostrava: výroční

zpráva za rok 2013, 2014].

Jak již bylo uvedeno, nejpočetněji je v ŽO Ostrava zastoupena nejstarší a druhá

generace, bohužel zájem o zapojení do dění obce už nemají děti či vnoučata zdejších

členů nebo další osoby s židovským původem [SLANINOVÁ, 2015]