Denní pořádek modliteb
Denní pořádek modliteb
židovská modlitba má přesnou strukturu, která se zachovává ve všední den i ve svátek, dává rytmus životu člověka
modlitba - tefila - Pileo - soudit, pozorovat, zkoumat, sebereflexe
https://temata.rozhlas.cz/zidovska-modlitba-vede-cloveka-primo-ke-zlepseni-chovani-7995731
Časový harmonogram denních modliteb pro Jeseník
Rituální mytí má v judaismu dvě zásadní podoby. Tevila (טְבִילָה), což je očista celého těla v mikve, a netilat jadajim, omývání rukou prostřednictvím nádoby se dvěma uchy zvané natla. První psané zmínky o těchto praktikách pocházejí z Tóry a jsou dále rozpracovány v Talmudu. Oba tyto zvyky jsou stále praktikovány ortodoxními židy i konzervativními. Reformní židé rituální mytí nepraktikují, nebo jen velmi zřídka
Modeh Ani
Modlitba Mode ani (Vzdávám díky), která se říká po probuzení, nás učí o důležitosti vděčnosti a uznání toho dobrého v našem životě. Vděčnost je tak důležitá, že tradice učí, že tato modlitba by měla být první věcí, kterou Židé říkají na začátku dne
Vzdávám Tobě díky, Králi živý a věčný, žes mi vrátil mou duši ve Své milosti, Tvá věrnost je neskonalá.
מוֹדֶה/ מוֹדָה
אֲנִי לְפָנֶיךָ
מֶלֶךְ חַי וְקַיָּם
שֶׁהֶחֱזַרְתָּ בִּי נִשְׁמָתִי בְּחֶמְלָה
Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, jenž mě neučinil pohanem.
Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, jenž mě neučinil otrokem.
Muži říkají > Požehnaný jsi Ty, Hospodine, Bože náš, Králi všehomíra, jenž mě neučinil ženou
Mizrach (hebr., česky východ)
Dekorativní tabulka umísťovaná na východní stěnu židovské domácnosti k označení správného směru, kterým se má věřící modlit (směrem k Jeruzalému, tj. v naší zeměpisné oblasti k východu). Kromě slova mizrach může obsahovat další krátké texty, např. verš Ž 113: 3 ad. Nejstarší u nás dochované tabulky mizrach pocházejí z konce 18. století. Bývají vyrobeny z nejrůznějších materiálů a pomocí širokého spektra výrobních a výtvarných technik – mohou být ručně zhotovené a psané, tištěné, zhotovené technikou vystřihovánky z papíru či pergamenu, vyšívané atd. Ikonografický obsah mizrachů nebyl alespoň zpočátku pevně dán, nejčastěji je zdobí typické židovské symboly a motivy (desky desatera, sedmiramenný svícen, postavy Mojžíše a Arona, vyobrazení součástí vybavení jeruzalémského Chrámu či jeho Západní zdi, symbolická zvířata ad.). Někdy se kombinuje s tabulkou šiviti. Velikost tabulky mizrach se může pohybovat v poměrně značném rozpětí, obvyklý rozměr bývá mezi 20 až 40 centimetry.